Warnoćicy. Stopy Lužických Srbů ve Varnsdorfu
Studenti gymnázií z Varnsdorfu a Budyšína společně s ústavem Serbski institut mapovali poválečný život Lužických Srbů u česko-saských hranic. Náš projekt měsíce listopadu.
Biskupské gymnázium ve Střelecké ulici ve Varnsdorfu bylo v letech 1947–1949 lužickosrbským gymnáziem. Mladí lidé západoslovanské menšiny mohli poprvé v její historii právě tam studovat ve své mateřštině, což mělo velký význam pro jejich národnostní identitu a emancipaci ve společnosti. Varnsdorf, v jejich jazyce Warnoćicy, byl tehdy regionálním centrem Lužických Srbů, kteří se ve Šluknovském výběžku usídlili po vyhnání německých obyvatel.
Dnešní studenti gymnázií ve Varnsdorfu a v Budyšíně se dva roky scházeli a postupně rozkrývali osudy lužickosrbských přistěhovalců, kteří po válce přicházeli do pohraničního regionu za prací a vzděláním. Propojil je Lužickosrbský ústav v Budyšíně, ve městě ležícím na historickém území Horní Lužice v německém Sasku a Braniborsku. Pod jeho odborným vedením studenti poznávali dějinné události z období 1945–1950, setkávali se s pamětníky i s potomky lužickosrbských rodin v Česku a Německu, natáčeli jejich vzpomínky a hledali jejich stopy v příhraničním regionu.
Fotky: Vanessa Sauer, Madlen Domaschke
Výsledkem práce studentů je interaktivní historicko-kulturní naučná stezka ve třech jazycích: v češtině, němčině a hornolužické srbštině. Deset panelů s QR kódy odkazuje na informace o jednotlivých místech spojených se životem Lužických Srbů i na audiovizuální rozhovory s pamětníky.
Osidlování Varnsdorfu a Šluknovského výběžku slovanským národem je příkladem historické provázanosti tohoto pohraničního regionu. Po roce 1945 se tam potkávali s německými starousedlíky před nuceným vysídlením i s Čechy a Slováky přicházejícími z vnitrozemí. Do prezentace zlomového období v dějinách regionu se zapojilo město Varnsdorf, tamní muzeum a knihovna.
Projekt předložil a vedl Serbski institut v Budyšíně společně s Městskou knihovnou Varnsdorf. Jeho cílem je představit široké veřejnosti historii, kulturu, tradice a každodenní život Lužických Srbů během pěti poválečných let, které sami označují za období rozkvětu národnostní menšiny. Po jejich stopách se mohou vydat návštěvníci a turisté z obou stran hranice od poloviny listopadu.
