Nový život památkám vdechují Češi a Němci společně

(Praha) Česko-německý fond budoucnosti podpoří 159 nových projektů, které společně připravili partneři z obou zemí. Správní rada pro ně při zasedání na ministerstvu zahraničí ve středu schválila částku v celkové výši 35 milionů Kč.

Poslední jednání ke konci roku se tradičně věnuje zejména projektům na obnovu sakrálních staveb a dalších památek kulturního dědictví spojených s historií německých a židovských obyvatel českých zemí. Fond budoucnosti podpoří v této oblasti celkem 32 projektů částkou více než 11 milionů korun. Peníze půjdou na renovaci 21 kostelů, 5 křesťanských a 2 židovských hřbitovů, dvou synagog a několika menších památek.

 „V našem regionu je mnoho míst, která vydávají svědectví o minulosti německých a židovských obyvatel. Kostely a synagogy nebo hřbitovy a kapličky zůstávají v paměti každého člověka, protože právě k nim se váže i jeho život nebo rodinná historie. Když se od ní odpoutá, ztratí domov i své kořeny. Proto je důležité památky – a tím i paměť našich předků – zachraňovat, renovovat a pečovat o ně. Máme radost, že iniciativa vychází od samotných obyvatel, kteří pro zachování těchto hodnot dokážou nadchnout i ostatní,“ uvádějí společně Rita Hagl-Kehl a Jindřich Fryč, předsedové správní rady Fondu budoucnosti.

Tři poutní místa, jejichž historii a současnost tvoří společně Češi a Němci, bývalí a nynější obyvatelé, jejich víra, vůle a nadšení, které přesahují hranice i staletí. Kostely na Cvilíně (Burgberg), ve Filipově (Philippsdorf) a v Rudě u Rýmařova (Deutsch Eisenberg) ožívají v nové kráse a mění se v prostory duchovního spočinutí, uměleckého prožitku, setkávání Čechů a Němců, jsou symbolem jejich smíření.

Mnohé ze schválených projektů se vážou i k Tématu roku 2025: Jak se řekne never again dnes?, které vnímáme jako memento druhé světové války 80 let poté a současně jako aktuální výzvu. Paralelně s tím doznívá téma tohoto roku Hranice pokroku?. Zaujalo především mladé lidi, kteří zkoumají vliv umělé inteligence a digitálních technologií na naše životy.

Výběr z aktuálně schválených projektů z oblastí MLÁDEŽ, PUBLIKACE, KULTURA

Svoboda a přátelství jsou pro nás vzácný dar – válku už nikdy! 

Příběhy lidí, jejich osudy a skutky – skrze ně poznávají válku žáci základní školy v Uherském Brodě. Hledají hrdiny ve svém městě nebo regionu a zjišťují, že někteří se podíleli na atentátu na Heydricha, jiní zemřeli v koncentračních táborech kvůli židovskému původu nebo odbojové činnosti. Podobně se o česko-německé historii 20. století učí žáci Realschule Kranichfeld v Durynsku. Na jaře se obě skupiny setkají v Uherském Brodě a společně navštíví tamní synagogu i expozici o vypálení obce Ploštiny. Žáci budou vyhledávat další informace, natáčet reportáže pro školní televizi a možná je dostanou i do dětské stanice ČT.
Příspěvek fondu: 5 090 eur

Gottfried Wurbs (1894–1970): Světlem a stínem

Severočeské muzeum v Liberci žádá o podporu na vydání dvojjazyčné knihy o česko-německém fotografovi Gottfriedu Wurbsovi (1894–1970). Skrze dochované snímky a pohlednice bude vyprávět o umělci, který zvěčnil krajinu Liberecka, a současně o jeho životě ve Frýdlantu (Friedland), kde do roku 1945 žili převážně Němci. Příběh je zarámován v historickém kontextu od doby Rakouska-Uherska, přes dvě světové války až po nucené vysídlení německého obyvatelstva. Muzeum chce nově získanou sbírku historických fotografií zpřístupnit veřejnosti a tím dát nový podnět česko-německému dialogu. 
Příspěvek fondu: 180 000 korun

Casanova v Duchcově

Pražský soubor Geisslers Hofcomoedianten a drážďanský Theaterkahn hledají inspiraci v barokním umění, které spojují s moderním divadlem. Téma pro česko-německé představení proto nehledaly dlouho: pozdně barokní spisovatel Giacomo Casanova zanechal stopu v obou zemích a poslední roky prožil na zámku Duchcov. Každá divadelní společnost nejprve vytvoří svoji inscenaci podle hry Petera Wekwertha, její německou verzi představí v Drážďanech a českou v Kuksu. Obě představení společně uvedou na zámku Duchcov v září 2025. A nebude to naposledy, plánují je zahrát na Dnech české a německé kultury a dalších festivalech.   
Příspěvek fondu: 300 000 Kč

Minout Prahu

Vydavatel českých překladů děl současné německé literatury Petr Minařík ze společnosti Větrné mlýny předložil projekt kombinující tři roviny: stipendijní pobyt pro německé spisovatele a spisovatelky v českých regionech, tvůrčí dílnu pro české překladatele a vydání antologie společně vytvořených povídek. V praxi to znamená, že jeden měsíc bude 12 německých autorů nebo autorek žít ve 12 českých krajských městech a spolupracovat se svým překladatelem, který bude od začátku zapojen do vzniku textů. Výsledný soubor povídek představí na Frankfurtském knižním veletrhu 2026, kde bude Česká republika hlavní hostující zemí.
Příspěvek fondu: 350 000 korun

Nové technologie – dobrý sluha, ale zlý pán

Digitální technologie a žáci prvního stupně?! Že to není brzy, chtějí ukázat základní školy Borová Lada a Neureichenau. Připravily několik na sebe navazujících setkání celkem 40 žáků a 10 učitelů od března 2025 do června 2026. České a německé děti si ve smíšených skupinách vyzkouší smysluplné využívání digitálních aplikací při výuce, sportu a zájmových aktivitách, v přírodě i doma ve volném čase. Přitom porovnají, jaký je život s technologiemi a bez nich. A především si ověří, jak jim mohou pomáhat a jak se vyvarovat závislosti na nich. Školní projekt k letošnímu Tématu roku: Hranice pokroku?
Příspěvek fondu: 140 000 Kč

Výběr z aktuálně schválených projektů z oblastí OBNOVA PAMÁTEK

Obnova barokního kostela Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na vrchu Cvilín

Barokní kostel z 18. století na vrchu Cvilín (Burgberg) je dominantou Krnova i Bruntálska. Za války ho zasáhla a zčásti zničila letecká puma. Na jejím konci posloužil jako shromažďovací tábor pro místní německé obyvatele před jejich vyhnáním. Jejich potomci ze spolku Heimatkreis Jägerndorf společně s Řádem minoritů, kterému byl kostel vrácen v roce 1994, spolupracují na jeho rekonstrukci už tři desetiletí. Nyní žádají o příspěvek na opravu obou kopulí věží, soklů a průčelí. Očekávají finance z evropských fondů, od ostravsko-opavského biskupství, kraje a města. Národní kulturní památku navštíví přes 40 tisíc poutníků a turistů ročně.
Příspěvek fondu: 600 000 Kč 

Zachování baziliky ve Filipově – centrum pro společnou budoucnost českých a německých věřících i nevěřících, I. etapa

Poutní bazilika ve Filipově (Philippsdorf) je spjata se zjevením Panny Marie a uzdravením nemocné ženy, někdy přezdívaná středoevropské Lurdy. Společný projekt na obnovu střechy levé věže podávají dvě sousední přeshraniční farnosti v Jiříkově a Leutersdorfu, obec, kam byla po válce nuceně vysídlena většina místních Němců. V kostele se každou neděli konají česko-německé bohoslužby, příležitostně varhanní koncerty nebo benefiční setkávání. Je jedním z živých míst česko-německého sblížení.
Příspěvek fondu: 600 000 Kč

Obnova interiéru kostela Panny Marie Sněžné v Rudě u Rýmařova 

Z pískovce vytesaná křížová cesta v Rudě u Rýmařova (Deutsch Eisenberg) je barokním klenotem. Poutníky dovede od kostela na Křížový vrch, kde se jim otevře výhled na údolí řeky Moravy i Jeseníky. Nejvíc návštěvníků přichází o pouti k svátku Panny Marie Sněžné v srpnu. Tamní farnost žádá o příspěvek na obnovu celého interiéru kostela společně s německými rodáky.
Příspěvek fondu: 600 000 Kč

Rekonstrukce synagogy Volyně a vybudování kulturního centra

Synagoga v empírovém slohu ve Volyni byla postavena v polovině 19. století, kdy tam žilo 27 židovských rodin. Po válce nechaly úřady zazdít okna a udělaly v ní kino, po revoluci se tam pořádaly diskotéky. Cílem plánované rekonstrukce je vrátit stavbě původní podobu a vnitřní prostor zaplnit expozicí o židovské historii ve Volyni, holocaustu a antisemitismu. Žádost poprvé podává spolek Synagoga Volyně s podporou města a místních obyvatel. Veškeré informace, záměry i dobročinná sbírka jsou zveřejněny na webových stránkách.
Příspěvek fondu: 600 000 Kč

Záchrana Starého hřbitova v Kamenickém Šenově – 10. etapa

Záchrana hřbitova v Kamenickém Šenově (Steinschönau) vstupuje s podporou fondu do 10. etapy. Dosud je zrestaurováno 26 náhrobků, aktuální žádost se týká obnovy hřbitovní kaple významného sklářského rodu Zahn z 19. století. Podává ji spolek Sonow, který o hřbitov pečuje 20 let, organizuje česko-německé brigády dobrovolníků, instaluje informační panely s QR kódy a své aktivity prezentuje v místních médiích. Partnerem je německý spolek Freunde und Partner von Kamenický Šenov / Steinschönau z Rheinbachu, který se zapojuje i do školních a kulturních výměn. Předseda Walter Erlenbach prezentoval tuto spolupráci jako „příklad dobré praxe“ na našem společném semináři se Spolkovou centrálou pro politické vzdělávání při oslavách výročí vzniku německé ústavy v Bonnu. Projekt renovace hřbitova v Kamenickém Šenově získal cenu Národního památkového ústavu.  
Příspěvek fondu: 120 000 Kč