Jan Hauer: Moji lidi, kniha o historii Sintů v Česku
Kořeny své rodiny od 18. století mapuje Jan Hauer v knize Moji lidi. Současně odkryl historii a kulturu Sintů, obětí nacistické perzekuce. Jeho publikace je naším projektem měsíce října.
Jan Hauer se narodil dva roky po konci 2. světové války. Během ní bylo z 6 500 Romů a Sintů žijících v protektorátu 4 500 deportováno do Osvětimi (Auschwitz-Birkenau) a stovky dalších do jiných koncentračních táborů. Policejní záznamy o počtu Romů z roku 1947 uvádějí, že se vrátilo 583 bývalých vězňů.
O třicet let později doprovázel Jan Hauer svého otce na místa vyhlazovacích táborů a za Sinty, přeživšími pamětníky, aby od nich získal informace o členech rodiny, kteří holocaust nepřežili. Uchovával jejich vzpomínky, sbíral rodinné a dobové fotografie. Čím víc věděl o historii svého společenství, tím aktivněji vystupoval na veřejnosti a stal se významným reprezentantem české i mezinárodní sintské romské komunity. To všechno se dočtete v publikaci vydané v nakladatelství Kher, podpořené Fondem budoucnosti. Je výsledkem spolupráce tří editorek, které Jan Hauer potkával při přípravách Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku a kterým vyprávěl o své rozvětvené rodině a její minulosti.
Fotky: Barbora Votávová (Kher) a Karel Kramář
„Jan Hauer vyjádřil touhu část své sbírky publikovat. Postupně tak začala vznikat myšlenka na společný knižní projekt založený na sbírce fotografií, archivních dokumentech a jeho vyprávění. Po necelých třech letech práce, na konci srpna 2022, byl rukopis hotov. Jen dva týdny poté, co jsme ho přišly navštívit s vytisknutým exemplářem, pan Hauer zemřel“, uvádějí editorky v úvodu knihy.
Sintové jsou romskou populací ve střední Evropě, jednou z nejstarších skupin na českém území, jejíž kořeny sahají až do 15. století. Původně kočovníci, kteří se usadili převážně v Německu. Od ostatních Romů v bývalém Československu se odlišovali sintštinou, romským dialektem silně ovlivněným němčinou. První v Evropě dosáhli oficiálního uznání jako rasové oběti nacistické perzekuce.
Jan Hauer se od 90. let zajímal o historii své rodiny i společenství Sintů. Sbíral fotografie „svých lidí“ z 20. až 40. let 20. století a archivní materiály. Vznikla tak cenná dokumentace předválečné sintské menšiny, která byla za první republiky součástí Československa.
„Jan Hauer zanechal dílo, které můžeme s jistotou považovat za kulturní klenot a unikátní příspěvek do historického povědomí naší společnosti, v níž mají Sintové své významné místo“, uvádí se v předmluvě.
Podobně rozsáhlou sbírku předválečných fotografií Sintů se podařilo shromáždit německé organizaci Zentralrat Deutscher Sinti und Roma. Je součástí expozice v památníku Auschwitz-Birkenau věnované holocaustu Romů a Sintů v celé Evropě.
Jan Hauer se vydání publikace v září 2024 nedožil. K uctění jeho památky proběhl ve Skautském institutu křest knihy za účasti členů rodiny a veřejnosti. Dcera Marie Hauerová s maminkou Márií a syn Willy si za kmotra knihy vybrali Markuse Papeho, novináře a aktivistu, spoluiniciátora fotografické výstavy z roku 2007 „Zaniklý svět“ o životě Romů a Sintů. Věříme, že právě tato publikace přispěje k tomu, že Sintové nezmizí z naší historie a kolektivní paměti.
