Start pro 182 projektů a nové téma roku 2025
182 česko-německých projektů se promění v konkrétní akce. Fond budoucnosti mezi ně rozdělí 29,7 mil. korun, částku pro druhé čtvrtletí roku 2024 dnes schválila správní rada.
Partnerské tandemy se můžou pustit do práce a realizovat své nápady. Nejvíc žádostí přišlo z oblasti kultury, vzdělávání nebo školních výměn. Pozornost přitahují i mimořádné programy vypsané k tématům technologický pokrok (Téma roku 2024), 100. výročí úmrtí Franze Kafky nebo Česko-německému roku sportu.
„Příliv zajímavých projektů nepolevuje, spíš naopak. Za 26 let vytvořily pevnou síť česko-německých vazeb, ke kterým se připojují stále nové. Pokaždé nás znovu překvapí, s jakými nápady a iniciativami lidé z obou stran hranic přicházejí a jak moc jim na partnerské spolupráci záleží,“ shodují se Rita Hagl-Kehl a Jindřich Fryč, spolupředsedové správní rady.
Na jejím zasedání v sídle pražské židovské obce představil Fond budoucnosti téma roku 2025, kdy uplyne 80 let od konce druhé světové války: „Jak se řekne ‚never again‘ dnes?“ Motivaci pro jeho volbu vysvětlili ředitelé fondu, Petra Ernstberger a Tomáš Jelínek:
„Sílící pravicový extremismus a populismus, rostoucí nacionalismus a xenofobie, vzedmutá vlna antisemitismu, fyzické útoky na politiky – jako by hodnotový a paměťový konsensus ve smyslu ‚Nikdy více nacismus, nikdy více válku‘ v Německu a celé Evropě slábl. S cílem čelit těmto neblahým tendencím vyhlašuje Česko-německý fond budoucnosti jako své Téma roku 2025: „Jak se řekne ‚never again‘ dnes?“
Výběr z aktuálně schválených projektů v červnu 2024:
TRUST – Česko-německá koprodukce na představení pro divadelní festival TRIGGER – Norimberský festival pro politiku a lidská práva v divadle a performanci
Nedůvěra v politiku a autority, růst sociální nerovnosti a frustrace, prohlubování nejistoty, extremistické nálady, fake news, pocity ohrožení a podobné negativní jevy infikují atmosféru v Česku a Německu. Musíme se bát o demokracii? Dokáže ji ochránit společnost nesourodých individualit? Vznikající představení pražského dokumentárního divadla Archa a norimberského Theater Zwangsvorstellung hledá model pro soužití v budoucnosti, založeném na respektu, míru a bezpečí. Vytvoří ho společně němečtí a čeští umělci při setkáních od září do konce roku. Premiéru chystají na Norimberský festival pro politiku a lidská práva Trigger v únoru 2025.
Příspěvek fondu: 5 000 eur
Budování mostů skrze židovskou historii
V Evropě už několik generací po sobě žije v míru. Může se zdát, že historická zkušenost z poslední světové války se jich netýká. Zprostředkovat její přesah a propojit ji s aktuálními projevy národnostní nesnášenlivosti nebo útoky si vzali za úkol čeští a němečtí učitelé. 25 se jich v polovině září sejde v Praze a v Památníku Terezín, aby našli společný přístup, jak předávat žákům informace o holocaustu, příčinách antisemitismu a dějinách židovského národa. Zaměří se přitom na příběhy žen, přeživších koncentračních táborů, jejichž pohledy a osudy byly dosud opomíjené. Výsledkem projektu Budování mostů skrze židovskou historii bude prezentace výstavy „HerStories“ a vytvoření konkrétních aktivit k začlenění do výuky. Obojí bude zveřejněné na webových stránkách partnerů projektu, jimiž jsou Centropa – Centrum pro židovskou historii 20. století v Hamburku a Institut Terezínské iniciativy v Praze, aby je mohli využívat i další pedagogové.
Příspěvek fondu: 4 500 eur
Společný výzkum v oblasti přírodovědných oborů
Digitální technologie nás provázejí na každém kroku, nosíme je v kapse, používáme je v práci, ve škole, v soukromí. Skrze ně k nám čím dál intenzivněji proniká umělá inteligence. Jak moc si ji chceme pustit k tělu a kde už ji mít nechceme? Kde jsou „Hranice pokroku“? A kde jsou naše hranice? – naše téma roku 2024 je impulsem k zamyšlení pro stovku žáků ze dvou základních škol v Karlových Varech a jedné v saském Markersbachu s orientací na přírodní vědy. Autonomní vlaky, chytré město, výhody a zápory virtuální reality jen dokazují, že technologický pokrok je opravdu pálí. Sejdou se celkem osmkrát na obou stranách hranice v Krušnohoří (Erzgebirge), mezitím budou v on-line spojení, česky a německy se domluví, je to jejich druhý jazyk. Výsledky společného výzkumu, své 3D modely nebo roboty, představí na výstavě v obou školách.
Příspěvek fondu: 12 500 eur
Olympijský festival Paříž 2024 u jezera Most
Uprostřed prázdnin propuknou Letní olympijské hry v Paříži. Komu nestačí se na ně dívat doma v televizi, může jejich atmosféru zažít na vlastní kůži, na Olympijském festivalu u jezera Most v česko-německém pohraničí. Projekt Českého olympijského výboru a Německého olympijského svazu získal významnou podporu Fondu budoucnosti v rámci programu Společně v pohybu – Česko-německý rok sportu 2024. V malebné přírodě se rozjede nejen pestrý sportovní a kulturní program, ale i příležitost vyzkoušet si až 50 disciplín. A přitom návštěvníkům nic neunikne, výkony sportovců na olympiádě v Paříži mohou i tam sledovat v přímém přenosu. Kromě toho je čekají setkání s bývalými olympioniky, třeba s ambasadorkou festivalu, dvojnásobnou olympijskou vítězkou v hodu oštěpem Barborou Špotákovou. Cílem je nadchnout mladé lidi z obou zemí pro společné sportovní aktivity, při kterých se poznají, prověří si jazykové znalosti a domluví se na dalších setkáních mimo hřiště. Současně je to inspirace pro přeshraniční spolupráci sportovních klubů a svazů.
Příspěvek fondu: 360 000 Kč
Games For Friends Písek 2024
Větší akce spojená s výzvou „Společně v pohybu“ jsou čtyřdenní hry „Games For Friends“ pro mladé sportovce. Na konci srpna je uspořádají tři partnerská města Písek, Wetzlar a slovenský Veľký Krtíš. Přes 160 dětí změří síly ve fotbale, basketbale, házené a plavání. Doprovodný program k bližšímu setkání a vzájemnému poznání si vzala na starost Sladovna Písek, organizace, která nabízí mládeži inovativní příležitosti k učení skrze hry, umění, kulturu a sport.
Příspěvek fondu: 200 000 Kč
Habibi kiosek Praha – Kafkovská verze
Kultura v rámci mimořádné výzvy Kafka ’24
Kiosek Habibi vznikne v centru Prahy, kolemjdoucí se tam mohou zastavit, seznámit se s českými a německými umělci a diskutovat o životě, tvorbě a myšlenkách Franze Kafky. Místo setkávání, dialogu, průniku a sdílení inspirované dvěma Kafkovými tématy a díly, Proces a Proměna. Procesem proměny projde pod rukama scénografky a graffiti umělce celý interiér kiosku. Mohou ho podstoupit také návštěvníci, když se svěří do péče kadeřnice nebo kostymérky. A možná procesem proměny projdou i nápady, jak utvářet městské společenství s aktivním zapojením obyvatel různého věku, národností, kultur nebo vyznání. Jeden z cílů tvůrců je takto propojit Kafkův odkaz se současností. Kiosek Habibi je projektem divadla Münchner Kammerspiele. Soubor otevře jeho Kafkovskou verzi v Praze mezi 2. a 9. listopadem v rámci Divadelního festivalu německého jazyka, který Fond budoucnosti každoročně podporuje, letos částkou 110 000 eur.
Příspěvek fondu na projekt Kiosek Habibi v rámci výzvy Kafka ’24 je 10 000 eur.
Výstava Rosy Loy & Neo Raucha v Oblastní galerii Liberec
„Malování je pro mě pokračováním snu jinými prostředky,“ říká Leo Rauch, jeden z nejvýznamnějších německých malířů současnosti. Prosadil se i na mezinárodní výtvarné scéně díky osobitému stylu popisovanému jako mystický realismus. Jeho expresionistická velkoformátová plátna s prvky komiksů a pop-artu zase připomínají americké reklamní kampaně z 50. let. Protagonista Nové lipské školy s osobní zkušeností z komunistického východního Německa se stal jedním z uznávaných reprezentantů moderního umění středoevropského prostoru. V Česku svoji tvorbu představil poprvé v pražské Galerii Rudolfinum v roce 2007. Nyní vybral 40 obrazů a 70 kreseb převážně z poslední dekády pro společnou výstavu se svou ženou, rovněž výtvarnicí podobného stylu, pro Oblastní galerii Liberec. V unikátních prostorách bývalých městských lázní, zrekonstruované architektonické památky z přelomu 19. a 20. století, se veřejnosti od října na čtvrt roku otevře jedna z očekávaných událostí letošní umělecké sezóny. Neo Rauch a jeho žena Rosa Loy přijedou do Liberce, osobně se zapojí nejen do diskuse s veřejností, ale i do vytvoření nové platformy sloužící k setkávání německých, českých a polských umělců. Inciativa vzešla od ředitele a historika umění Filipa Suchomela, který plánuje libereckou galerii přeměnit v kulturní centrum příhraničního Euroregionu Nisa.
Příspěvek fondu: 305 000 Kč
